Přidat odpověď
No, a co se bouříš? Naši Romové třeba moc stáli o bílého poradce, nechtěli dávky, chtěli se učit žít stejně, jako to umí bílí. Řekli mi na rovinu, že my máme výhodu, my se máme od koho učit, oni ne, protože rodiče mnohých pocházeli právě z osad na východním Slovensku, rodiče některých kočovali. Takže chtěli někoho, komu věří a kdo by pro ně organizoval kursy a radil jim v obyčejném životě, jak vyplnit třeba přihlášku elektřiny. Starší Romové byli pologramotní, ti to neuměli. Nakonec zvítězila idea Petra Uhla, že romský asistent MUSÍ být Rom a jeho hlavním úkolem je pomáhat Romům získávat dávky. Byla jsem kvůli tomu na ministerstvu práce a sociálních věcí, mluvila jsem několikrát se Špidlu, i v době, kdy byl evropský komisař. Dokládala jsem příklady z praxe, co je špatně, Romové od nás to dokládali taky. Holt jsme s našimi názory neprorazili. To víš, hlavou zeď neprorazíš a nedá se ch**át proti větru. Takže máme romského poradce, Romové berou dávky, Uhl má ve všem pravdu a daňové poplatníky to stojí milióny. Že mohly být využity jinde a účelněji? To povídej zrovna mně, já tu přece píšu jenom samé nesmysly.
Předchozí