Přidat odpověď

Ještě před mateřskou, když jsme s manželem chodili oba do práce, tak já chodila v poledne na oběd a manžel si bral z domova svačinu, protože v jejich jídelně vaří hnusně a jinam nemůžou. A večer jsme vařili (spolu nebo na střídačku) skoro vždycky něco k večeři - tedy hlavně kvůli mně, protože jsem měla už zase hlad a rohlík nebo chleba by mi nestačil.
Takže já docela chápu, že někomu v jídelně nechutná, ale zase na druhou stranu není přece povinností ženy vařit...