Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

TAk jsem si procetla diskusi - nebo bych spis mela napsat tu hadku? A neverim vlastnim ocim. Tolik agresivity a vzajemneho nepochpopeni, co se tu objevilo... Pani, to jsem uz dlouho nevidela, snad jen v komentarich k Montinym clankum.

TAk predem musim poznamenat, ze jsem placacka - a to nikoli kdyz mi ujedou nervy a ja se neovladnu a placnu, ale placam dite zcela planovite a ve zcela jasnych situacich. Jojo, asi by jste na me meli zavolat socialku, protoze moje mala prvni placanec dostala ve ctyrech mesicich, kdyz ji vyrostly zuby a ona me zacala pri kojeni kousat. Pokazde jsem ji klepla dvema prsty pres tvaricku, durazne rekla NE a sebrala ji prso. Podotykam, ze to bylo vetsinou na konci kojeni - a ejhle, behem par dnu byl klid a kojim dodnes bez nejakeho kousani. Jo, vlastne to na me jeste jednou zkusila, asi za pul roku se koukla takovym tim pohledem, co udelas, kdyz udelam a zase me hryzla. Udela jsem to same, ona jakoby si sama sobe prikyvla a od te doby je uz zase skoro pul roku klid.

Po rucicce dostava, kdyz dela co nema a pritom moc dobre vi, ze to nesmi. A to po upozorneni a varovani. Jako je treba dloubani se psovi v jidle, mlaceni psa, tahani ho za ucho nebo dloubani se v kytkach, sahani na hrnky nastolku, nedejboze shazovani nadobi na zem... Kdyz haze vztekle veci na zem a tak. Proste jsou situace, kdy dite moc dobre vi, co smi a co nesmi, ale zkousi. PAk nasleduje system NE, durazne NE a NE s placnutim pres ruku. A ono to funguje a kupodivu, moje dite neni nijak agresivni a je zvladatelnejsi nez jsem cekala. Jo, zachvaty vzteku taky mame, vcetne lehnuti na zem. Nema smysl ji placnout v tehle chvilich, takze ji jen dam z cesty a cekam. Obcas ji do toho durazne reknu "NE, klidne se vztekej, ale to a to nedostanes nebo delat nebuides" A za chvilku je klid. Opravdu nevim, jak mam diteti v necelem roce vysvetlit, ze se nektere veci nedelaji. Takhle to pochopila velice rychle, snadno a troufam si tvrdit, ze i bezbolestne, protoze pokud se mi nekdy po placnuti pres ruku rozplace, je to spis vzteky protoze si nemuze udelat co chce nez bolesti. Mam vyzkousene, ze stejne se rozbrecela, kdyz jsem inkriminovanou vec jen odstranila. Jenze pak jsem zjistila, ze neni v mych silach odklidit z cesty vse. Je ji rok a ctvrt a je v pohode, s klidem si s ni troufnu na navstevu k bezdetnym lidem, a to i kdyz maji vystavene blbinky nebo kytky v kvetinacich na zemi.

Jsem znovu tehotna, takze je u nas nove velmi durazne tabu a to je kopani maminky( driv stacilo pohrotit prstikem, pridrzet nozicky a zklidnit) do bricha pri prebalovani. To uz dostala (a ne jednou) zcela planovany placanec po prdelce, kdyz me zcela zamerne kopala i pres me upozorneni - a netvrdte mi, ze dite nevi, ze kope mamu! Ted uz staci rict nekopej nebo ne a je klid.

Ja sve dite nemlatim, to tedy ne, ale placnu ji tehdy, kdyz usoudim, ze je to potreba. A za tim si stojim. Rozhodne se odmitam citit provinile a rikat, ze jsem se neudrzela. Delam to, ce je pro me dite nejlepsi a budu to delat dal. A prosim ty debatujici, ktere by praly me dceri vanoce bez mlaceni, aby sly stekat na spravny hrob a mozna si nejprve zametly pred vlastnim prahem, ano? Az bude ma holcicka vetsi, mozna uz nebude potreba ji ani placnout. A mozna bude - a ja pak zvazim, jestli je situace vhodna na vysvetlovani nebo na rychle, ucinne a rychle placnuti.

Boze, klidne si sve dite vychovavejte jak chcete, ale ta agresivita nekterych debatujicich me docela namichla. A zda se mi, ze se tato skryta agresivita s tvari beranka musi na diteti projevit. A moc pozitivni to asi nebude, ze?

Nekdo tu mluvil i o psech, takze podotykam, ze mame psa, ktereho nebijeme - vychovali jsme ho pomoci metod smecky (psi ve smecce trestaji povalenim na zada - a pes na zadech zustane, dokud se nepodridi - napr zaknucenim) - ma za sebou maximalne upozornovaci placance - a je naprosto v pohode. Posloucha jako hodinky a ja s ni nemam strach jit do lesa - ac je to lovecky pes, tak ji i od srny nebo bazanta odvolam. Jen ty slepice jsou malinko problem :D

Lesina

PS: A na incident s bagetou, ktery je popsany v clanku - ja bych s naprostou samozrejmosti ocekavala, ze mi matka druheho ditete vyslovi omluvu, ja se usmeju a bude vyreseno - ale tvarit se jako by nic? To je prece necivilizovane a dost nevychovane, ne? Ja necekam, ze tam bude svemu diteti vysvetlovat, ze to nesmi, necekam, ze ho zmlati, cekam, ze rekne prominte. A me dite bude mit priklad toho, ze se za mlaceni musi omluvit, protoze je to jednani, ktere se nedela. A pokud by tu bagetu drzelo me dite, asi bych za prve durazne rekla ne, pokud by nebyla odezva drive, nez bych stihla bagetu odebrat odebrala bych ji s mirnym placnutim pres ruku, ale pokud by odezva byla, rozhodne bych sve dite uz neplacnula. Omluvila bych se mamince druheho ditete a odjela pryc. Pripadne bych cestou hartusila, ze se jine deti pres hlavu nemlati. A bylo by. Rychle, snadne a podle me i ucinne.