Přidat odpověď

Já chápu všechny, co nemají sílu. Já jsem s batoletem vyčerpanější, než s kojencem. I když prospí celou noc, vstává ráno čím dál dřív a navíc vnoci běhám k 5 letý - že chce čůrat, namazat a pod. Přesto jsem začala před 2 měsícema chodit 1x týdně cvičit - zumba nebo pilates. Nepotřebuju hubnout, ale baví mě to a chci pro sebe něco udělat. Ráda bych to dala aspoň 2x týdně, ale už i tohle mi manžel při poslední hádce vyčetl. Chodím, když má volno, aby mohl hlídat děti. S batoletem jsem to zkusila 2x. Poprvé vydržel v herně s hlídací paní půl hodinky, pak začal řev, ale byla už doba koupání, byl hotovej. Podruhé jsem ho musela na odpolední pilates. Jednak jsem ho musela vzbudit, což nebylo moc dobrý, za druhý má období, že se nemůžu vzdálit ani na metr. Byl tedy se mnou v tělocvičně. Chvíli pozoroval, co to provádíme. Jak jsem se přesunuli na zem, začal se o mě opírat, obcházet mě a jak jsem lehla, měla jsem ho na břiše Nakonec si mnul oči a začal řvát, museli jsme odejít. To je cvičení naprd. Taky jsem po každým cvičení šíleně namožená a jak se ani nevyspím a neodpočinu si, jsem úplně hotová a potom i protivná na děti, protože prostě nemám sílu na běžnou činnost. Pak na mě ještě skočí kdejaká viróza a je to v háji. Lituju všechny, co při malých dětech chtějí hubnout, moc si to nedovedu představit. Já se každý den dopuju sladkým, jinak bych to nevydržela. Naštěstí to na mě není vidět. Ale taky jsem mívala nadváhu někdy kolem 20tky, neměla jsem děti, žádný stresy a nevyspání a stejně to nešlo dolů.
A při zaměstnání to taky moc pozitivně nevidím. Mezi mateřskýma jsem rok pracovala. Ráno s dcerou do školky, pak do práce, o polední pauze rychle na nákup, zpátky do práce, domů jsem dorazila v 6, věnovala jsem se dceři, koupání, večeře atd....po 8 hodině jsem začala prát, žehlit, případně vařit a pod....Tenkrát bych si nenašla čas na cvičení ani kdybych se roztrhala.