Jinak já taková nejsem. Rozhodně u mě neplatí, že kam přijdu, mám respekt. Proto to děti ani nemůže nijak naučit (manžel to samé), prostě buď to v nich nějak je, nebo není.
Nejstaršímu synovi jsem kdysi chtěla hrozně pomoct, nechal se klidně praštit, ale děti cítí, zda rodiče jen mluví, nebo to mají podložené činy a vlastní realitou... takže jsem ho pochopitelně mlátit nenechala, ale ani hcytře neradila, že se má bránit.
Já se taky moc nebránila a nebráním