ono je rozdíl
- se HÁDAT = vztekle a bez koncepce na sebe s někým ječet, vylévat si vztek a snažit se návzájem urážet; tímto způsobem se většinou nevyřeší nic, neboť nejpozději při třetí větě už se neví, co vlastně je předmětem sporu. Spíš celkově jde o to, že mi protějšek jde na nerv s a hlavním cílem je dokázat mu, že je naprosto nemožný a totální blb. a
- se HÁDAT = argumentovat, obhajovat svůj názor na něco a držet se věcné stránky - podstaty sporu.
První je k ničemu, ale bohužel asi obvyklejší, to druhé by bylo dobré umět dobře a děti by to měly vidět, protože dovednost dospět ke kompromisu se nejlíp učí nápodobou. Souhlasím s tím, že se děti narodily do reálného světa a ne do skleníku, takže je normální, že rodiče ne vždy mají dobrou náladu a že občas mají potřebu vyjasnit si svá rozdílná stanoviska. A že u toho dle temperamentu zúčastněných lítají vzduchem nejen slova a emoce, to je taky realita :-).Ale je vhodné zachovat formu. Radí se komentovat chování a činy, nikoliv hodnotit osobnost. Tedy "vadí mi, že se ti potí nohy a výsledek působí na mé čichové buňky tak, že to ve mne vyvolává zlost" a ne "seš odporný smraďoch...."
No, radí se leccos, ale když dojde k věci, na dobře míněné rady si většinou v ten moment nevzpomenu :-).
Předchozí