Přidat odpověď

Já se porodu taky bála, ten první byl jako noční můra a všude jsem četla, že třetí porod a ještě k tomu po více jak deseti letech od druhého je jako první. Nakonec byl takovou směsicí prvního a třetího. Když o tom teď přemýšlím, asi jsem si ho sama zkomplikovala v některých momentech, ale přesto ho dnes, s odstupem, hodnotím jako nejlepší ze všech tří.
Co se komplikací a krvácení týká, toho jsem si taky užila, protože jsem měla nízko nasedající placentu a odmítala být doma na neschopence(proč taky, když jsem v práci měla míň co dělat jak doma). Takže jsem od OG slýchala při každé návštěvě, jak je důležité při sebemenším krvácení okamžitě jet za ním nebo do nemocnice. Nezpochybňuju, ale někdy jsem měla pocit, že by mě viděl nejradši v nemocnici celé těhu. Pokud jsi na tom jako já, když jsem si vybrala porodnici 60km od místa bydliště (nejbližší je 30), a máš nějaké problémy v těhotenství, tak se tam domluv, ať Ti porod vyvolají a budeš v klidu. Hlavně si to všechno srovnej v hlavě a nestresuj se. Já si stresem zastavila první porod. Teď jsem vypnula, soustředila se na dýchání, chvilkama jsem si povídala s manželem, poslouchala CD s písničkami mé oblíbené zpěvačky a nedostavily se ani ty obávané křížáky.
Jak jsem pochopila, chystáš se přivítat další miminko, přeju Ti, abys na tenhle porod vzpomínala jako na ten nejlepší, stejně jako já. A to jsem třetí dítě už nechtěla (právě ze strachu z porodu).