Přidat odpověď

Já teda byla se synem sama deset let,hledala jsem kde to jen šlo,a nakonec jsme se potkali v práci,on nastoupil jako nový a bylo to.

Jináč asi je to osud,už jsem fakt myslela,že ani toho pořádného chlapa nenajdu,a bylo mě líto,že mám jen jedno dítko.No a ted už je můj život oprááávdu o něčem jiném.Ale těch let,co jsem byla sama,vůbec nelituji,byly to super roky a ráda na ně vzpomínám,já se z toho vůbec nehroutila,že nemám chlapa.Já si užívala určité svobody a nezávislosti.