A možná to takhle pevně cítím právě proto, že moji vlastní rodiče mi byli v dětství pevnou oporou a zázemím, nikdy se u nás doma neřešil rozvod či nevěry... jsou spolu 40 let a dál spolu chtějí být. Ne že by se shodli úplně ve všem, ale už si za ty roky našli cesty jak svoje spory řešit, jak spolu vycházet... A já tohle posunuju svým maželstvím o generaci dál aniž bych přitom potřebovala rodičům viset na krku až do penze
. Nikdy nepřestanu být jejich dcerou, jejich vlastním dítětem, ale zároveň už jsem taky dospělou ženou s vlastním životem a svojí rodinou. Rodiče a menžel s ničím nemají problém, ani ve snu by je nenapadlo se o moji "přízeň" přetahovat a soupeřit "kdo je důležitější".