Přidat odpověď

Autismus bych vyloučila, protože podle mě je dost otevřený, nemá takový svůj svět. Je s ním i sranda, rád se předvádí, je to herec rád se mazlí, ale zárověň za okamžik kouše. Tu labilnost řeší tím kousáním.

Ten jeho pohybový nadstandart, na to už jsme si zvykla, aspoň jsem hodně zhubla

Zkusím to probrat s naši dr a uvidím co dál. Určitě řve míň, než když nechodil, to strašně trpěl.

A ano, je to obrovská změna oproti dceři. Každý je úplně jiný. Dcera taky umí zlobit, ale tak obyčejně, jako každé jiné dítě.

Děkuji za názory. Já jsem spíše neřešitelka, děti radši léčím doma než u dr a ani plašan nejsem. Spíš mi jde o syna, že by on potřeboval třeba pomoct, musí to být hrozné takhle špatně spát a zvládat emoce. Pevný režím jsem chtěla nastolit od miminka, dokonce se ve 2 měsících naučil usínat sám v určitou hodinu, ale pak kolem 3 měsíců konec. To už to mimčo vnímá víc. Teď chodí aspoň pravidelně jednou denně spát, ale večer se snažím uspávat od půl 8 a nic. On prostě chce usínat později nebo pokaždé jinak :-(

rodinný život funguje, chlap ho zbožňuje, spíš ho omlouvá za všechno. Že z toho vyroste. Jenže on je kamioňák, takže má pak zase několik dní klid že. Tak to se to kecá.

Když to vezmu od narození syna, tak vidím malé zlepšení v jeho chování. Tedy chování je horší, tím že útočí, ale to spaní se lepšilo. To bude asi tím, že jsme zrušli postýlku a spí se mnou. každopádně musí být na mě přicuclý, jinak se budí a brečí.