Přidat odpověď

Problém je, že všechno, co si popsala, bývá u tak malého dítěte normální, i když teda většina z nás si vyžere tak dvě třetiny toho, co máš doma ty. Jestli je nebo není hyperaktivní začneš zjišovat mezi druhým a třetím rokem, kdy se obvykle začíná zlepšovat jak komunikace s dítkem, tak jeho schopnost se trochu ovládnout.

Spousta dětí je nerada usíná sama nebo vůbec je nerada sama. Úzkostlivější děti zvyklé spát u rodičů si můžou na vlastní postýlku zvykat opravdu špatně (můžou, není to pravidlo). O tom, že by člověk měl někdy chuť dítě při ukládání svázat, aby se uklidnilo a zabralo, raději pomlčím. S povahou taky souvisí to, jak si projde období nočních můr

Takhle malé děti taky bývají zbrklé, protože prostě nemají dost zkušeností o důsledcích svého jednání. Klíďo třeba hupsnou z vysoké lavičky, protože je to zrovna sranda, bez ohledu na to, že se můžou poranit.

S agresivitou a kousáním to máš tak, že pokud jde o akci v rámci již započatého konfliktu, je to normální. Děti prostě neumí řešit situace jinak a ty holt víš, že kouše a čeká tě ještě pár měsíců, kdy za ním budeš stát jak kat, aby někoho nepohryzal do krve, a pak trpělivě vysvětlovat, že se to nesmí a příkladem předvádět jiné chování. Horší, je když kouše a je agresivní bez zjevných důvodů.

A je labilní? Většina ani ne dvouletých dětí se chová jako vyšinutí šílenci, jednu chvíli šťastní, druhou chvíli dráma protože cokolivek. Navíc se s nima člověk občas ani pořádně nedomluví, nechápou pojmy jako za chvilku nebo nutné podmínky, které musí být splněny než dojde k jejich vytoužené činnosti/věci.

Lakomost je úplně normální . Dítě právě přišlo na kouzlo vlastnění a vychutnává si ho. Časem se to zlepší, náš čtyřleťák je už například ochotný půjčovat hračky své sestry . Svoje pochopitelně nedá z ruky a neváhá na pískovišti všechno uklidit a schovat do kočárku, jen aby si s tím někdo nemohl hrát.

Můžu ti jen poradit pevný řád, vyhýbat se situacím, u kterých bezpečně víš, že u něj vyvolávají strach nebo úzkost a na všechno nové se pokusit dítko řádně připravit a novinky zatím dávkovat zvolna a opatrně. A taky spoustu lásky a trpělivosti.

Jo a s televizí, knížkama a tak buď v klidu. U nás hodně dlouho jediný pořad, co bral nestarší na vědomí byla reklama na tvaroháček před večerníčkem a knížky se hodily tak maximálně na budování ohrady .