Tak já jsem zas ráda, že jste byli spokojení
Ale od pátka mi kazí radost návštěva ze střediska výchovné péče - čim dál víc si myslim, že nám nepomůžou a naopak nám tu rodinu ještě víc rozloží.
Jako člověk řekne, že by chtěl supervizi ve výuce, aby někdo zvenku vypozoroval spouštěče a oni místo toho nabídnou, že dítě může bejt denně od osmi do šesti u nich a pracovat cituji "metodou cukr a bič" - něco jako diagnosťák, ze kterýho se chodí spát domů... Ještě že to tady je veřejný, jinak bych byla sprostá...