Přidat odpověď

Výjimečně si dovolím reagovat na kiliho příspěvek .

Ta 2% žen, které streptokoka na dítě přenesou, se počítají ze všech žen, že ano, tj. u žen s pozitivním nálezem je to rizko 6,6-20%. Preventivní podávání ATB snižuje nemocnost o 80%, což se taky počítá ze všech dětí, že ano, tj. snižuje riziko onemocňení dětí pozitivních matek na 1,3-4% (teoreticky - protože je otázka, jestli těch 20% dětí, které onemocní přes preventivní podávání ATB pozitivním matkám, onemocní proto, že ATB nezabrala, nebo proto, že matka byla v době provedení stěru ještě negativní a ATB nedostala, nebo z ještě jiného důvodu - je např. možné, že by se dítě nakazilo od jiného dítěte?).

Protože to rozmezí (10-30%] je dost široké, špatně se s tím pracuje. Když budu mít pozitivní nález, hrozí mi (možná jen) 6,6%, že přenesu infekci na dítě, podání ATB toto riziko snižuje (ale dost možná jen o málo - na 4%]. To je dost malý rozdíl na to, abych kvůli preventivnímu podání ATB (navíc bez záruky, že se stihnou podat včas) podstupovala porod v porodnici a vystavovala sebe i dítě stresu a riziku škodlivých zásahů, které s tím souvisejí (byť jsem si vědoma toho, že pečlivým výběrem porodnice je možné tyto faktory minimalizovat, pokud nemá stopstav, pokud tam stihnu dojet atd.)

Škoda, že zřejmě neexistuje statistika, o kolik se riziko sníží prevencí spočívající v upuštění od vnitřního vyšetřování a neprovádění dirupce vaku blan. Taky nepřerušovaný kontakt spojený s osídlením dítěte matčinou mikroflórou může asi mít pozitivní efekt. Dovedu si představit, že tato prevence může být i účinnější (napadá mě analogie s horečkou omladnic, prvotně pomohlo, že lékaři přestali strkat (špinavé, infikované) ruce, kam neměli, ATB byla vynalezena později).