Já jsem přísnější, ale nejdřívě postupy domluvíme s mužem o samotě, takže dcera ani přesně neví, čí je to rozhodnutí- i když asi tuší. A muž pak maximálně dělá obličeje za dcerou, abych povolila, ale nedovolí si mě schodit. Tedy vlastně dělají něco, čím mě totálně točí- když něco nedovolím, tak si kleknou oba na zem, dělají psí oči a prosí- klidně i na veřejnosti
No, ale jinak mám to v práci tak, že odjíždím i na více dnů, takže muž dobře ví, že vychovávat je nutné. Dcera zas ví, že s každým z nás je to jinak, většinou ovšem mele do věcí tatínkovi- ale maminka to dělá jinak...Předevčírem u pečení bábovky mu to řekla 6x
Neřekla bych, že být " zlý policajt " je nevděčný, záleží na tom, zda je to přirozené a od srdce, nebo z nouze ctnost ( že jeden nedá hranice a sabotuje výchovu, takže druhý musí, i když vlastně nechce )