Přidat odpověď

zacházelo dál ... v čem, vidím tam dvě možnosti.. aby se máma neobviňovala nebo aby nevysávala Tebe? Nebo aby si něco neudělala?

Vyrozuměla jsem, že Tě nevychovávala a možná má kvůli tomu teď výčitky svědomí? Ale to je přece JEJÍ věc, ne Tvoje.
Nenakládej si na sebe víc, než uneseš. Myslím, že ani vůči mámě nemáš větší povinnost než chovat se slušně a vědomě neubližovat. Nejsi ale přeci odpovědná za psychickou labilitu někoho jiného?

Představ si - čistě teoreticky - že jsem Tvoje kamarádka a že jsem extrémně přecitlivělá. A že se třeba rozpláču, kdykoli řekneš slovo "bych" (schválně jsem zvolila hodně absurdní příklad). Budeš se hlídat, abys to slovo nikdy neřekla, a budeš nešťastná, když Ti někdy "ujede", nebo si spíš řekneš, že problém mám já a že bych se měla léčit?