Z toho si nic nedělej. Mám čerstvou dvouletačku a je to satan. Pravidla, reřim všechno máme. A je to s ní kolikrát k nevydržení. Byly doby, kdy jsem toho měla dost a když dcera usla tak jsem brečela. Byla jsem na ni zlá když zlobila, křičela jsem kvůli každé kravině kolikrát dostala na zadek fakt dost a smála se mi do obličeje. Ted má dva roky a měsíc večer chodí krásně spinkat je bez plinky hezky jí. Umí poslechnout sice se furt vzteká, ale už to není tak strašné. Prostě jednoho dne se to zlomilo nemyslím si, že by to bylo tím křičením nebo tím, že dostala na zadek, ale jednoho dne prostě pochopila, že když dělá co má tak já si s ní hraju věnuju se jí a děláme blbosti, ale když zlobí a vzteká se tak si ji nevšímám a jsem na ni zlá. Myslím, že jednoho dne se to zlepší. Jinak máme doporučení příští rok k děcké psycholožce jestli to není ADHD měla jsem těžký porod. Pupeční šnura dvakrát kolem krku, narodila se o měsíc dříve apod. A druhé chceme taky