Přidat odpověď

taky mám tři nestandartní děti a moc dobře znám poznámky typu, to náš teda nedělal atd.
Podle toho, co píšeš jsi spíš hodně unavená, vyčerpaná, hormony z prodělaného nevydařeného těhotenství tomu taky nepomohly. Nebyla by možnost nechat někdy malého na starosti někomu jinému a ty si jít po svém.
Můj nejmladší chlapeček do skoro dvou let nemluvil, i dnes mluví míň, než jiné děti, navíc si s nikým nehrál a já jsem dokonce měla podezření na autismus (nepotvrdilo se) a v té době jsem ho pořád jenom pozorovala, jestli tam ten autismus je, každý jeho záchvat vzteku rozebírala a večer jsem se hroutila, srovnávala s předchozíma dětma, dětma kamarádek. Bylo to k ničemu. Pomohlo, když jsem synka více posílala třeba na nákup s tátou, na zahradu k babičce apod. Potřebovala jsem odstup.
Jinak takové vzrušivé děti jako je tvůj syn potřebují hlavně klid, režim a předvídatelnost kroků. Je teď hodně malý, spousta věcí se upraví, je vždycky možnost vyhledat odborníka. Držím palce, ať je co nejlíp