Taky mám "poněkud živé" dítě. S dětmi tedy vychází dobře, ale jinak je to malý vzteklounek a vytrvalec v porušování pravidel. Sice si na mě většinou ve společnosti neukazují, ale v rámci rodiny jsem vyslechla mnoho výchovných rad, protože "to vy jste nikdy nedělali" nebo "to si prostě dítě nesmí dovolit". Ty rady ovšem nezahrnují informaci, jak toho docílit. Jednu dobu jsem dokonce připustila možnost, že jsem výchovně naprosto neschopná a asi měsíc jsem si psala, co jsme řešili za potíže, jak jsem reagovala já, co na to dcera. Pak jsme to měli s mamkou doma jako kvíz. Já ji popsala situaci, ona povídala, co by se mnou bývala dělala a jak by očekávala, že budu reagovat. No, v té výchovné reakci jsme se shodovaly. Ale ty očekávané a skutečné reakce mého dítěte se tak nějak míjely.
Teď bojujeme o plínky. Dítě dostane vzteklý záchvat pokaždé, když má jít na záchod - proste nechce.
Přitom už to docela pěkně zvládala a teď jsme asi zase úplně na začátku. A jsou jí více než dva roky!