Přidat odpověď

Taky mne ten Malý tyran napadl. Myslím, že stojí za to u něj vyzkoušet metodu pevného objetí, ale až po důsledném prostudování z knížky.

Mám hyperaktivního kluka, ale to ADDH se tam projevovalo spíš v tom, že nebyl zlej z principu, spíš impulzivní (jednám, pak myslím), jeho vývoj byl silně skokový, měl sociální problémy (byl trochu agresivní, ale zdrojem byla jeho neukojená potřeba interakce, hledal potvrzování). Prožili jsem si peklo předškolní výchovy, velké problémy na začátku ZŠ - museli jsme najít jednu trochu alternativní (byť dnes věřím, že nám jí poslal Pán Bůh, protože my bychom to takto ideálně nenašli - ani jsme nevěděli CO HLEDAT). Pomohla hodně medikace. A dneska je na středně těžkém 8lG jeden z nejlepších ve třídě (2 dvojky) a je nadšený intoš zahrabaný do pramenů.

Ale z tvého popisu mi to na ADDH nepřipadá, spíš ten aspík...

Jinak něco jsme neuměli a moc nezvládali, co platí obecně. Výchova není až tak o slovech (u nás někdy byla, protože skrze slova se taky třeba zastyděl...) ale o činech.

Čin je odvedení pozornosti.
Čin je PŘEKAŽENÍ zlého jednání. - To je hodně důležité a to jsme neuměli, ono to vyžaduje jít za věcí (v našme případě spíš běhat až letět.
A čin je i trest.