Přidat odpověď

Jsem zhruba od května v práci. Má pro mě spoustu výhod (kromě financí) i ty, že je to blízko do školky, ne moc daleko domů (do 1/2 hodiny) a je na 6 hodin.
Co mi však práci otravuje, jsou manýry šéfovy ženy, která v době mého odchodu na MD ještě ve firmě, ani jeho ženou nebyla. Velmi si potrpí na status ( tj. hierarchii), zadává úkoly, zjistit ceny, najít někoho na dodávky , psaní textů(oslovila jsem maminky zde, a nic z toho), 2/3 veškeré mé práce jsou na nic, protože s tím pak dál nepracuje, přijde mi, že zkouší, co vydržím. Je to takový marketing slepého střelce. Zpočátku jsem se do práce těšila, teď už ne, protože nevím, co si zase vymyslí a já mám už dost problém nedat najevo antipatii. Mám z ní pocit, že si neváží nejen nás, ale ani naší práce. Omlouvám se za elaborát. Vím ,že budu ještě chvíli držet hubu a krok, protože situace na trhu práce je mizerná, ale nevím, jak moc mám ten pohár trpělivosti ještě prázdný.
Kolik jste toho vydržely vy a hlavně, jak dlouho, aby Vám zůstala důstojnost?