Pippi,nechci nikoho děsit, náš průšvih se nestal kvůli cestování,stal se doma.
Já jen, že díky souhře náhod a tomu,že jsme byli blízko Motola a z dítěte prakticky bez mozku se stal běhající a mluvící dvouleťák (s trošku horším zrakem a hadičkou v hlavě sice,ale není na něm nic poznat).
Mimochodem, s jeho diagnózou (hadička se může kdykoliv ucpat) bychom taky neměli cestovat,ale děláme to.Jen máme pravidla.
A ty se právě hodí i zakladatelce:
1)máme vždycky z netu zjištěnou kvalitní nemocnici v dojezdu řekněme 60 km
2)máme na malýho sakra dobrý pojištění
Ale opakuju, děsit někoho nechci, drtivá většina těhotenství dopadne dobře