Přidat odpověď

Federiko, téma slovní zásoby by bylo asi na dlouhé pojednání. Každý si musí najít svůj optimální způsob, jak se slovíčka učit. Pokud někdo začíná, tak mi přijde nejefektivnější metoda kombinovat čtení textu, kde mám slovíčko v kontextu (když nevím, vyhledám si) doplněná samostatným memorováním. Určitě bych neradil se učit nějaká slovíčka bez kontextu. Dle zkušenosti je rychle zapomenu. Nicméně pokud pracuji s nějakým textem, tak znát slovíčka dopředu umožní více se soustředit na gramatiku. Mít vše najednou, tak pak může dělat potíže pochopit smysl věty. Pak tu je ještě opakování. Číst nějaký text třikrát, čtyřikrát, ale asi ho nebude někdo číst (s prodlužujícími se intervaly) 8-10x. Navíc má cenu se slovíčko učit i mimo kontext, např učit se některé další významy slova, nebo gramatickou informaci (nepravidelné množné číslo podst. jmen nebo silná slovesa apod.). U pasivní znalosti, v delším časovém horizontu, je asi optimálnější dané slovo si znovu vyhledat, znovu se ho tak krátkodobě naučit, než to mít nadrilované memorovacím systémem. Ale v kratším čase, v začátečnické úrovni a pro aktivní ovládnutí jazyka - tu mi přijde, že to memorování má své místo. Slovíčko se nejdřív naučím (kombinace čtení a memorování), ale do krve ho člověk dostane stejně až tehdy, kdy se s ním v kontextu setkal mnohokrát. Až jako pokročilý se člověk učí jen z kontextu, tj. u řady angl. slov neznám český ekvivalent, ale znám třeba přibližný význam. I u málo frekventovaných slov má memorování své místo, v textu se totiž vyskytují velmi málo.