Přidat odpověď
Eliíí, Gavašetko - děkuju!!
Mám strach, v jakém bude stavu, že mi ho bude líto, až ho v tom prostředí uvidím (byli jsme tam před 1/2 rokem a dodnes to vidím před sebou..), že mi zase naskočí ten pocit povinnosti, že si ho mám vzít domů a starat se... Vím, že on takhle uvažuje, vůbec si nepřipoušží, že mezi námi cosi proběhlo a nejsme si blízcí...
Máti tam nechce jet vůbec, ani se radši o nic nezajímat, aby náhodou ho nedali domů... Ona je sama dost nemocná a starat se nemůže a ani nechce, logicky. Mně by fakt pomohlo, kdyby mi někdo řekl - NEMUSÍŠ!!!
Předchozí