Přidat odpověď

Bydleli jsme tak do synovo osmi let a musím říct, že už to bylo vážně na palici. Vyřešili jsme to tak, že jsme cca ve dvou letech syna dali kuchyň do předsíně a měli obývák s patrem na spaní a syn svůj pokoj také s patrem. Strašný problém byl s úložnými prostory, všude police ve výšce a schůdky. Jinak to nešlo. Prostě máš tři helmy na kolo, tři helmy na lyže, kolečkové brusle, lyžáky. Prostě všude něco bylo Pak když si syn začal domů vodit kámoše, tak jsme už o sebe doslova zakopávali. Mě chybělo soukromí. Ten kout, kam se dá zalízt a v klidu si číst. Ale prostě jsme to dát museli. Chtěli jsme přečkat, než bude syn trochu samostatnej a pak teprve jít do většího za město.