Přidat odpověď

Yuki,
tak u nás se teda řešilo všechno, hadry, sestřih....možná i u vás, ale tys to nevnímala, zatímco já cíťa vnímala každý křivý pohled . Za to mohla i situace doma, vztah se sestrou je pokřivený dodnes, takže moje pocity, že nikam nepatřím, nikde žádný pevný bod, po té, co se rozpadl Svazarm a skončil náš oddíl biatlonu, to bylo ještě zase horší....
Přesně vím, o čem se mluví, když se říká, že každé dítě potřebuje zažít úspěch....já byla všude (doma, ve škole i v Sokole) za tu nejhorší...v Sokole proto, že moje ségra tam dělala cvičitelku a její neoblíbenost si děti vybíjely na mně....prostě ona je seřvala, tak mě zbušily)....Na biatlonu jsem byla dobrá...ne nejlepší, ale dobrá a ve střelbě možná i nejlepší, alespoň v rámci kraje....to byl svět, kde mě brali....a když to skončilo, skončil i můj svět, nebylo kde se zachytit .