Přidat odpověď

Pokud v něj nevěříš jako Božího syna? Myslím, že spíš nemáš.

Ale k tomu dvě poznámky:
1. Bible říká o tom, co je správný směr a co jsou mantinely. Třeba máš napsáno, co už jsem tu psal dvakrát:

Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen. (Směr) Kdo neuvěří, již je odsouzen. (Hranice)
Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. (Směr).

Nenajdeš tam, ale návody k "polocestám": Co bude s těmi, co uvěřili, ale nedali se (záměrně) pokřtít. Co když uvěřím, ale nechám si to pro sebe...(nevyznal jsem to). K tomu už v Bibli záručák není.


2. Nelíbí se mi pojem "dostat se duchovně někam". Křesťan se nikam nedostává, spíš by se dalo říci, že se s ním, jemu něco stalo, že se v něm něco změnilo, že se mu něco (někdo) narodil v srdci, že má obnoveného ducha apod. Není to o tom DOSTAT SE vlastní silou. Ale daleko spíš NĚCO DOSTAT.

UVěří (to je jeho díl), jedná podle víry (vyzná, dá se pokřtít) a něco dostane (nový život).