Tak já jsem po císaři s dvojčátkama. Císař byl plánovaný z důvodu toho, že miminko A bylo zadečkem, tudíž možnost zachytit se bradičkami při normoš porodu. Rodila jsem 38+0tt. Přijali mě den předem a to za mnou přišla anestezioložka domluvit anestezii...chtěla jsem rodit v epi, ale řekla mi, že to u dvojčátek nedělají, že kdyby něco, je lepší celková a nemusí se zdržovat s uspáváním maminky. Nakonec jsem byla ráda, páč jak mě začli matlat břicho tím žlutým (teď nevím, jak se to jmenuje), rozklepali se mi nohy a byla jsem ráda, že hnedka spím. V 6 jsem dostala yalgel a cévku a v 9:45 a 9:46 se kluci narodili. Manžel šel se mnou až k sálu a pak už čekal na mimča...byl u toho, když je ošetřovali a hned si je mohl pochovat, jednoho dali do inkubátoru, páč byl malej, tak kvůli teplu. Mě hned probudili, ale dělalo se mi na
, nemohla jsem jim to říct, nešlo mi mluvit, ale viděli to...strašně mě po probuzení bolelo břicho a hned mi zkoušeli jednoho prcka přiložit, ale bolelo mě to břicho, tak přestali. Odvezli mě na jip a tam už manžel nemohl. Píchli mě morfium, nemohla jsem usnout, furt jsem byla trochu vzhůru a bolest břicha přešla až po druhé dávce...na normoš pokoj mě odvezli v 18hod, nejdřív mě omyli. Na normoš pokoj mi hned dovezli ukázat kluky a zkoušeli jsme kojit. Celou noc je měli sestřičky. Druhý den ráno se mnou šla sestřička do sprchy a vyndala cévku. Kluky vozili na kojení celý den a ten další den (rodila jsem ve čtvrtek), v sobotu jsem je už měla oba u sebe. Mlíko se mi fest rozjelo v sobotu a kojila jsem do 23 měsíců. Z toho strach neměj. Na jizvu jsem brala nějaký homeopatikum, na doporučení PA, která se u mě byla po porodu 3x podívat (je to na pojišťovnu). Jizva se mi zahojila super, není skoro vidět, sma PA říkala, že ještě neviděla, že by se tak hezky hojila. Prášky na bolest jsem brala ještě 14 dní po porodu, jinak bych nevstala z postele, jak mě břicho bolelo. Kdyby něco, klidně písni na mail. Jinak teda mít tolik dětí, to fakt obdivuju