My uz to takto mame rok a jeste min. rok to tak mit budeme. Zvykla jsem si. A deti taky. Nakonec si myslim, ze nas to - me i deti docela posililo. Ja jsem sama sobe dokazala, ze to zvladnu a zvladla- no co jineho mi taky zbyvalo. A z deti se pro me vic stali partaci. Takze spolu vic chodime do restaurace, do cukrarny, na zmrzku, na vylety. Urcite neco musim i ozelet, to je pravda. Deti si zvykli s tatou byt v kontaktu pres telefon a staci jim to, i kdyz se na jeho prijezd vzdy strasne tesi. Drzim palce