Přidat odpověď

Naše jednovaječné kluky jsem poznala už od miminek. Měla jsem teda i "taháky" - jeden byl o 400g lehčí, což se zase táák hned nesmazalo, že ano, i když už nejmíň rok má ten původně menší o kilo víc . A pak má jeden na nožičce takové znamení, ale to jsem nikdy nemusela použít - nějak jsem vždycky věděla . Teď je poznám vždycky (jsou jim 3) - a taky okolí tvrdí, že jsou stejní . Ale i když jinak mám špatnou pamět na obličeje, tak ty rysy jsou přecejen typické. Stačí oči jednoho maličko víc u sebe a čelist druhého maličko víc vysunutá a nespletu je v 95% a těch 5% je, že ke mně stojí zády a já tak nějak hádám kdo to aniž bych viděla . Ale jestli je kamarádka zmatení, tak ať jim dá klidně mašličku, vždyť až je za pár týdnů pořádně okoukne (bude mít "v oku"), jistě je pozná .