Přidat názor k článku Matka s kočárkem - obtížný hmyz?

Bohužel nemohu souhlasit. Začalo to už když jsem Davídka čekala. Stála jsem v dopravním prostředku a čekala, zda mě někdo s tím bříškem pustí sednout. Všichni akorát civěli (omlouvám se za to slovo, ale jiné vhodné jsem nenašla). Za celou dobu, kdy bylo bříško už vidět, odhadem poslední 2-3měsíce mě pustili sednout 2 lidé. Moc jsem jim poděkovala a také řeklam, že je prvním, kdo mě pustil sednout.
Co se týká kočárků,tak to bylo ještě horší. Raději jsem se naučila jezdit autem. Kočárek má kolem 10-13kg. I po myslím, velmi slušném požádání do plného autobusu (několikrát) se mi stalo, že všichni akorát čekali co udělám. Nezvedl se nikdo. Naučila jsem se rvát kočár do dopravních prostředků a schodů sama. Nic příjemného, když dítě roste a váží víc a víc.
Takže musím říci, že zkušenosti s našimi spoluobčany jsou jako matky otřesné, ačkoliv velmi slušně požádám a velmi slušně poděkuji.
Co mohu říci jako dobrou zkušenost. Od roka a půl malého kočárek nepoužívám a dopravními prostředky se mi jezdí mnohem lépe. A co musím říci,lidě nás pouští sednout.Za což jim moc děkuji.