Přidat odpověď

V Praze se mi žije spokojeně, ale bydlím na naprosté periferii, takže, ehm, nebýt podle katastru hranice Prahy až 200m za námi, měla bych pocit, že žiju na vesnici

Ale bratr žije v centru, spousta mých přátel taky, a u většiny z nich se mi líbí moc. Sice z ulic vypadají činžáky jak monolit, ale velmi často obklopují vnitroblok krásné klidné zahrady (bratr má u domu prima zahradu a dvoreček). A všude blízko, z domova do práce pěšky, dá se najít spousta krásných pěších tras klidnými ulicemi, díky kopečkatosti Prahy se spoustou výhledů, schodišť, foglarovsky tajemných zákoutí.... Jo, jsou čtvrti, kde se mi nelíbí, ale většina má "zelené zázemí" moc pěkné. Mám hodně kamarádů na Malé Straně - tam je krásná každá ulička a ještě na jedné straně Vltava s Kampou, na druhé straně Petřín.... tam bych se stěhovala hned a s chutí

Pak dost kamarádů bydlí v Holešovicích a Bubenči - ti zas mají Letnou a Stromovku... není to špatné.
Výhoda téhle kultivované městské zeleně je, že se v ní nebojím chodit sama. U rodičů na sídlišti byl sice celkem velký sídlištní les, ale do toho jsem si troufla sama maximálně na kole, abych stačila kdyžtak ujet. Sice je fakt, že nic horšího než dva exhibicionisti mě tam za roky nepotkalo, ale nemám chuť tahat čerta za ocas. Takže jo, nepřehledná a málo navštěvovaná městská zeleň je naprd. V plnokrevném lese daleko od měst je to mnohem lepší.