Přidat odpověď

A třeba té zeleně mi přijde, že si paradoxně víc užiju doma. Jednak na zahradě, při projížďkách nebo procházkách (za domem Špilberk a kousek Lužánky). Bylo kam chodit s kočárkem, na hřiště (v případě nouze). U našich nebylo nic. Nedalo se nikam jít (maximálně několik set metrů k hlavní silnici a zpět), nebylo si kde sednout (v celé vesnici ani jedna lavička) a přece jen při prvním dítěti jsme neměli nějaký extra kočár. A na kole je to tam samý kopec a po silnici jezdí lidi jak prasata (nemyslím tím jen rychlost).