Nevím...
MM na mě pro změnu systematicky tlačil, abych odešla z práce, která mě bavila, ale bylo tam ne zrovna moc peněz a přijala práci jako OSVČ, kde mi ty peníze zajistí a budeme se moci domluvit ohledně dítěte, budeme vlastně svobodní atd... Nakonec to dopadlo, že jsem seděla několik let v práci denně do 18 hodin a s dítětem se to pleskalo všelijak, prakticky celý jeho předškolní a mladší školní věk, kroužky, družina, další kroužky až do večera... Peníze byly, to jo. Jenže nakonec se to celé zhroutilo a já se teď těžko můžu vrátit k původnímu oboru a ve stávajícím to nejde a připadám si jako blbec. MM se přesunul zase jinam. Já jsem mu své důvody, proč do toho tehdy nejít, vysvětlovala x-krát, on se zaručoval za to, že to půjde (to se samozřejmě zaručit nemůže nikdo), že už nás to bude živit obstojně do důchodu. Teď tvrdí, že jsem byla sama zodpovědná za své rozhodnutí. Taky už je mi před 4O a nějak mám všeho plné zuby. Tak už se aky 2 roky jenom tak plácám...
Ano, vinna jsem já, že jsem se nechala ukecat, ale on je vinen taky.