Přidat odpověď

Je to divné celé.
Ale mě překvapuje nejvíc, jak se tady většina shodne, že vina je na zakladateli. Vsadím poslední boty, že kdyby tu popsala svůj příběh ta ženská, tak se do ní všichni pustí, že "jaký si to uděláš" a že neměla nátlaku podlehnout a tak to teď má.
Nakonec já u sebe taky cítím, že hlavní vina je na mě, že jsem podlehla, i když u nás to mělo opačný efekt - víc peněz, ale minimum času s dítětem a jako doprovodné jevy večerní přejídání a popíjení (následkem je obezita), časem vyhoření a deprese. U nás to ale netrvalo pár měsíců, ale v takovém rozsahu cca 8 let.
U mě nebyla původní práce vůbec lukrativní, ale byla bych mezi jinými lidmi s jinými hodnotami a životním stylem a odpoledne bych ten čas měla, jen ráno by musel dceru do školky vozit manžel a to se mu nelíbilo.