Přidat odpověď

Je mi z toho na jednu stranu smutno a na druhou cítím vztek a beznaděj.Dneska jsem ukončila výtvarku v LŠU u obou synů, starší tam chodil 8 let, mladší tři. Oba to bavilo, měli skvělou učitelku se ZDRAVÝM ROZUMEM, oba občas vyhráli s výtvorem nějakou soutěž.... Jenže učitelka byla docela hnusně ze školy vyštvaná, vedení na ní vadilo kde co, nejvíc právě ten zdravý rozum, všechno to už cca dva roky směřovalo k tomu, aby uvolnila svoje místo, který teď získala příbuzná jedné z dalších učitelek. Není to první případ, za tu dobu, co tam moje děti chodily, už takhle nechutně vyšplouchli jinou učitelku, která tam pracovala vysloveně celý život. Nějak jsem to nestrávila a kluky jsem tam byla dneska odhlásit s tím, že něco v tom smyslu je prostě bývalá učitelka pro nás nenahraditelná a k jiné (té nové protekční) chodit nechtějí. Jsme malý město, možná je takovýhle škatulata hejbejte se i jinde, ale tady je to všechno hned a jasně vidět a na tohle fakt nemám žaludek. Nevím, jestli se na tohle téma dá diskutovat, potřebovala jsem se z toho aspoň vypsat.