Přidat odpověď

Také jsem se porodu hodně bála, navíc to všichni zlehčovali, říkali, že porodily jiné, zvládnu to taky. Jenže to člověku nepomůže. Moje panika vzrostla ve chvíli, kdy to začlo a vrcholila, když jsem měla tlačit, nikdo mě neuklidnil a první porod se mi kvůli tomu nepovedl. Je mi to líto, ale nevěděla jsem, jak to řešit. Myslela jsem, že porodily jiné a že se stane při porodu nějaký zázrak, že se přestanu bát, když to všichni říkali. Nestal. Porodní asistentka mě moc nepodpořila a podpora od partnera nepomohla, brečela jsem, ať to skončí. K druhému porodu jsem měla zkušenost z prvního. Nastudovala jsem si mnoho o přirozených porodech a pochopila, v čem je krása porodu, v tom souznění s přírodou atd. Vzala jsem to do svých rukou a šla k porodu opravdu připravená, těšila jsem se a bylo to krásné, i ta bolest byla úplně jiná. Hned bych rodila znovu, protože to bylo opravdu krásné. Chci tím říct, že záleží na pocitech, které člověk má, na přístupu k celé věci. Člověk se tomu musí hodně poddat a ne se bránit. Ale to se lehko řekne. Doporučovala bych kontaktovat rychle někoho, kdo ti pomůže. Terapeuta, dulu, porodní asistentku, to je jedno, ale někoho, u koho budeš cítit, že ti pomáhá.