Přidat odpověď

No, já jsem tedy zaměstnavatel a musím říct, že to beru z obou stran a chápu velmi zaměstnavatele "prudiče" i když bych nejradši také byla spíš matkou co se na "všechno může vykašlat, když jsou její miláčci nemocní"! Třeba já v obchodní sféře, když vypadnu (nebo kolegyně), tak prostě není nikdo, kdo by jel projekt (nezávisle na tom, jestli marodím já, kolegyně nebo děti). Když se toto stane jednou za čas, tak fajn, ale zkuste jít 4x měsíčně např. do menšího obchůdku (řekněme papírnictví, hračky, dětské, boty, hadříky..) a 3x se vám stane, že tam prostě neohlášeně pár dní nejsou.. kam půjdete? ke konkurenci, která prostě otevřeno má a začnete tam chodit, protože nemají výpadky!
Složitá to otázka. Když děti marodí, také jsem na začátku první akutku doma a pak šupajdím, protože si to musela buď kolegyně zařídit a sama odložit dítě v době, kdy má mít volno nebo prostě projekt nejede vůbec. Z domova se dělat nedá nebo jen okrajově.
Tak a teď tedy poraďte, jak to řešit, aby byli všichni spokojení.. Od doby, co mám k dispozici babi, je to jednodušší, kdybych jí neměla, tak nic takového prostě dělat nemůžu a budu ráda za úklid večer.

Holt maminka se musí vecpat někam, kde bude více prostoru pro zastupování a výpadky a neměla by se SAKRA pořád divit, co že to ten zaměstnavatel chce! Mám velmi loajální a suprovou kolegyni, snažíme si vyjít obě, obě máme malé děti, ale obecně ten princip prostě neplatí, protože jakmile maminky nejsou zainteresovány na firmě osobně či finančně, tak samozřejmně nemají motivaci nějak si to zařídit a rýmička jejich předškoláčka je prostě největší tragédie světa.