Přidat odpověď

Ivko, možná mě tu sepsují, ale já bych se nesnažila nic obejít, a syna bych - jak píšeš výše - nepoučovala, že někdy je lhaní v pořádku. Já si to nemyslím. I když přiznávám, že jsem už v životě nejednou lhala, nejsem na to pyšná a nemyslím si, že je to v pořádku. Když už sis dala tu práci, že jsi syna vychovala k pravdomluvnosti, tak to teď jedním tahem nesmazej. Já bych ocenila jeho pravdomluvnost spíš, než abych mu dávala najevo, že je trubka a neumí se ve světě otáčet...

Jemu je to líto, došlo mu to, myslím, že ponaučení si vezme...