Přidat odpověď

Cítím se absolutně vyčerpaná od doby, co můj syn začal chodit. Od té doby neposedí, všude lítá, celý den prostě běží, neustále nějaké úrazy, nedaří se mi ho uklidnit.

Hyperaktivní si myslím, že nebude, dovede si i krásně hrát - třeba s Duplem nebo s vláčky, ale musí mít někoho u sebe, kdo se mu 100% věnuje.

Teď začalo období, kdy začne z ničeho nic příšerně ječet a křičet, vždycky je to mezi lidmi (tramvaj, obchod) a pak se tomu strašně směje.

Utíká na silnici, neposlechne, když ho zavolám, aby přišel, nepřijde a podobně...

Je to naprosto šílené, jsem celý den ve strašném zápřahu. Naštěstí ještě stále dvakrát denně spí, jinak bych zcvokla.

Bohužel mám pocit, že jsem selhala, ostatním lidem to nedělá, když si ho vezme na víkend moje sestra, je to prý zlatíčko.

Poradíte mi něco? Jak stanovit hranice? Jsem proti fyzickým trestům, ale bojím se, abych je brzo nemusela začít používat.