Přidat odpověď

já na zadek? proč? na své děti jsem dávala velký pozor a většinou chodili za ruku. Pro mě to bylo prostě bez debat. Vysvětlila jsem, proč musí jít za ruku a když nechtěli, stejně jsem je držela - někdy to bylo hodně náročné, protože udržet vzpouzející dítě když jde člověk s nákupem je někdy těžké. Ale já jsem zastánce toho, že x krát vysvětlím proč to nebo ono se nesmí dělat, ale pokud dítě prostě neposlouchá a je mu to jedno, tak když už se fakt šíleně vzteká, je lepší mu šoupnout jednu na zadek, nebo ho plácnout přes ruku.
Takové to neustálé vysvětlování a neřešení problémů jsem viděla v cizině a díky, nechci. Z dítěte rostlo akorát rozmazlené dítě, které si z rodičů nic nedělalo, vědělo, že nedostane nikdy na zadek a ani na než nezvýší hlas - ani když škrtilo svého mladšího bratra....