Katko, chápu tě, ale zkusila ses na to celé podívat jeho očima?
u nás ten vývoj proběhl naštěstí u obou stejně, u mě i u manžela. Ve stejnou dobu jsme uvažovali o 3. dítěti a ve stejnou dobu jsme OBA došli k závěru, že už ne. Zjistila jsem, že ani mě se do toho už nechce, představa probdělých nocí, žití z jednoho platu,.... mi asi v mých 35ti letech začala připadat nesnesitelná, kupodivu, dokud jsem byla doma s dětmi na mateřské, připadalo mi mít tředí dítě jako naprosto přirozená věc, zatímco manžel už trošku vycouvával. za rok jsem s ek jeho obavám připojila.