Přidat odpověď

... - popíšu jak to doma máme:
Dohromady jsou kuchyň a jídelna (jídelní kout), ale obývák je zvlášť (a trochu jinde).

Důvody proč nám to vyhovuje, jsou:
V obýváku není binec a "smrad" z vaření; máme tam HiFI (původně mého muže, ale i j ocením kvalitní poslech hudby) a je to u nás obecně takové místo na spíše "klidné" a "čisté" činnosti - třeba TV (to málokdy), koukání na filmy, poslech muziky, povídání, čtení, odpočinek... Také pokud by u nás někdo přespával, tak je tam rozkládací gauč a dotyčný se tam může zavřít a mít soukromí, není to průchozí pokoj.

Kuchyň naopak je místo, kde se vaří, jí, děti tam mají i tabuli na kreslení, je to více "provozní" místnost v každodenním režimu. Ale když se tam potřebuji zavřít (třeba když tvořím narozeninový dort nebo jiné překvápko ), tak to bez problémů jde, návštěva může pohodlně sedět v obýváku (nebo jít s dětmi do pokojíčku)...

Na druhou stranu je fajn, že není kuchyň úplně oddělaná ode všeho - to by mi/nám rozhodně také nevyhovovalo. Takhle třeba můžeme připravovat jídlo a přitom se s návštěvou bavit, nebo se někdo další spontánně do příprady zapojí apod., prostě je to veselejší než být zavřena někdy sama jen s vaření, to bych se zbláznila. (Ale jsou i tací, kterým to vyhovuje - třeba moje máma bere dodnes skoro jako ostudu "jíst v kuchyni", i když je to dnes naprosto normální a dokonce "trendy")...

Ta naše kombinace mi přijde dobrá, pro náš téměř ideální.