Přidat odpověď

Tizi, přesně, nesmí se to zvrhnout v boj o pozice. Taky proto jsem vlastně klidná, jen pořád dokola opakuju, že má na výběr z těch dvou (tří) možností, a on zase pořád dokola odmítá všechny tři a nepřipouští žádnou jinou, než že bude po jeho - že ho obleču já . Většinu věcí řešíme v klidu, přesně jak říkáš - teď si umyjeme ruce a potom půjdeme udělat to a to. Ale jsou krizové situace, jako je oblékání a jídlo. V tom oblékání bych právě chtěla přitvrdit, protože chodí do školky a měl by se alespoň snažit oblékat sám, před prázdninama zvládnul skoro všechno kromě trika, a teď se šprajcne a konec. Jídlo - nechce tohle jídlo, chce jiné, jiné nemáme, nechce tenhle talíř, chce jiný, ten taky ne, ten taky ne, chce pití, chce jiné pití, chtěl si to pití nalét sám... Co by se stalo, kdyby šel spát v teplákách? Vůbec nic, akorát že ty tepláky by si opět MUSEL OBLÉCT . Byl okoupaný a nahý jen v horním dílu od pyžama, se kterým jsem mu pomohla, a jít spát s holým zadkem byla jedna z možností (nebo spíš přirozený důsledek), pro něj ovšem rovněž nepřijatelná (ý)