Withep, taky se mi vrací přesně to samé jednání, jaké uplatňuji na synovi já. Takže si můžu krásně zkontrolovat, co je v pořádku a co ne. Poslední dobou jsem "byla naučena", že nesmím propadnout emocím - jakmile reaguju (samozřejmě negativně) emocionálně (samozřejmě pod rouškou racionality), dostanu to "sežrat". Jakmile dovolím, aby se mě jeho chování osobně dotklo, je konec s autoritou. Když to zvládnu bez toho - ejhle změna!
Každý holt máme nějakou učební látku...