Přidat odpověď

withep,
a co se na to podívat z jiného pohledu, jak už tady Hilly a ještě někdo psal: prostě že nějaké oblékání je zástupný problém, který ve skutečnosti jen reprezentuje nějakou jinou potřebu dítěte v ten konkrétní čas.
Protože to, co je na jedné straně umíněné trvání na něčem a pak vyjednávání s matkou a nabízení alternativ... prostě může být tím dítětem třeba podvědomě nahlíženo jako večerní rituál "teď se o mne maminka stará, nabízí mi možnosti, dokud nesouhlasím, tak nabízí dál a je tu tedy se mnou" prostě jako náhražka pohádky nebo mazlení.
Dalším faktorem je, že dítě je tou dobou už unavené, což přispívá ke gradování celého problému a nemožnosti klidného řešení.
Nešlo by to třeba nějak večer popřeházet, aby prostě to pyžamo nebyl ten "poslední problém před spaním"? Nevím jak to máte s programem, koupáním, ukládáním atd., jestli by nestálo třeba za úvahu něco přehodit, modifikovat večerní rituály...
Nebo zařadit téma "pyžamo" přes den, něco si kolem toho "jako naplánovat", aby se dítě těšilo, třeba by to předešlo rozjetí toho kolotoče umanutosti, protože jak ta scéna jednou začne, tak to dobré řešení prostě nemá.