Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

ahoj holky, skusím se připojit do dikuse. Nejssem žádný psycholog...ale myslím si, že nejvíce se dítě učí nápodobou. Pokud vidí trestat psa nějak brutálně ( to nemyslím na Vás, jen pro příklad) sleduje Vás, jak celou situaci řešíte. A nemyslím si , ře v danou dobu rozlišuje, že jde o psa a ne o dítě či člověka.
Mám i príklad ze svého vzdálenějšího okolí, kdy maminka šla se svou agresivní holčičkou k psychologovi a dobrali se toho, že je velici citlivá, jak se páníčkové chovají ke svému psu, se kterým vyrůstala od malička. Svou nevoli řešila tím, že bouchala do maminky....ale moc o tom případu zas nevím, tak nechci zas dělat vělké závěry... Myslím si že pes je velkým prostředníkem komunikace v celé rodině. O tom asi není pochyb. Jen je to jak s ohněm. Můžete dětem ukázat, jak být nekompromisní, že existují hranice, ale jak být i laskavý, hrát a mazlit se se svým pejskem...ale bohužel i jak být agresivní :-(((