Přidat odpověď

Pawlo,
vím že to zapadne mezi minulými příspěvky, ale u té večeře jsem se prostě řídila tím, co znám já od svého dítěte. Když řeknu dvouleťákovi "řekni si co chceš jíst", tak mne čapne za ruku, odvede do kuchyně, ukáže si na rohlík (ať mu ulomím půlku) nebo si vezme (sám) plátek chleba, pak se nechá od někoho vyzvednout k ledničce a tam si vybere, jestli má chuť na tvrdej sýr, okurku, jogurt... nebo ukáže na lahev s mlíkem a ve skříni vyhrabe dózu s dětskou krupičkou a dá mi tím najevo, že chce krupičnou kaši... prostě sám vidí, co doma v kuchyni/v lednici máme a podle toho vymejšlí.
Takže prostě moje zkušenost je ta, že si dítě, pokud má možnost jít do kuchyně/lednice a fyzicky si prohlédnout "zdroje", opravdu je schopno nez problémů samo VYMYSLET (ono to vymýšlení je pak de facto "výběr", jelikož na co nemám doma suroviny, to nemohu večeřet... to je princip, kterej dvouleťák už taky chápe), co by si dalo k večeři... ale možná, že je k tomu nutná ta prerekvizita, že dítě ví, že namazanej chleba neroste na stromě a že sýr bydlí v lednici a rohlíky na lince a kakao je dobrý na kaši nebo v mlíku...