Jasný, ale to je potom o neznalosti svého vlastního dítěte, o tom, že vlastně nevyhovíš jeho potřebám (a jeho potřeba může být mít od mámy naservírovánu večeři tak, aby dítě nemuselo nic řešit, ostatně tuto "potřebu" mají i mnozí dospělí muži
).
Já rozhodně nekopu za dávání možností vždy a v přebujelém množství, vlastně toto sama pro sebe nějak regulované nemám. Možnosti dám, když chci a můžu, takže "dávat možnosti" není žádná jako moje životní filosofie. Prostě "nabídku" určuji já a poptávka se s tím musí popasovat.