Přidat odpověď

Tahle hláška mě pronásledovala, co si pamatuju. A při včerejším tématu naskočila. Jsem na ni maximálně alergická. Rodiče ji používali pořád, byli hodně přísní, takže vždycky každé moje přání končilo zoufalým, ale všichni tam můžou nebo všichni to mají (od mala jsem se musela popelit jen kolem naší bytovky a hlásit se co půl hodiny pod oknem, nesměla jsem sama k vodě, i když už jsem dávnou uměla plavat, později jsem nesměla na zábavy a diskotéky, oblečení mi zásadně vybírala matka - hnusný opravdu hnusný nepadnoucí o číslo až dvě větší strakatý hadry nošený až do roztrhání, že jsem raději nosila věci po otci, co nosil jako mladý, on ani máma nic moc nevyhazovali, takže toho bylo doma spousta, věčné retro). Používali vaši rodiče tuhle hlášku? A jaké byly účinky? U mě asi ty žádoucí, rozhodně nejsem stádní typ