Přidat odpověď

Iro u nás je to spíš s postupem věku horší a horší.Nemůžu sem všechno psát,je to hodně osobní.Ale na tvém místě bych k psychologovi zašla,spíš se poradit ohledně komunikace a podobně.Nebo spíš třeba ze speciální pedagožkou co s těmahle "začarovanejma"dětma pracuje.U nás to eskaluje do dost blbejch rozměrů a už to těžko vzhledem k věku syna koriguju.Budu ráda,když proleze střední školu,přitom je nadprůměrně nadaný,to co ho baví tak má takový přehled,že to nemaj ani lidi po 20 letech práce v tom oboru.Jenže syn nepochopí,že to mu na maturitu nestačí.Dle jeho logiky ti odpoví a proč mám umět to a to,když to nebudu potŕebovat.A takhle to bylo celou základku,věčně nálepka problematického dítěte,jen z velké protekce ho nevyrazili.Ve třetí třídě učitelce řekl,proč má umět dělit pod sebe,když má kalkulačku,proč má umět tohle,když si to najde v knížce,později na netu. Nebo při zadání referátu připravil velmi odborné téma a učitelku vyloženě zkoušel,že jim to vysvětlila blbě.Nějaká vynucená úcta,jako že to je učitelka,neexistuje,buď si člověka váží nebo mu to dá tvrdě najevo.A to je fakt jen zlomek excesů co s ním mám.
Občas nevím jestli hůř zvládám skoro dospělého aspíka nebo 4letého autíka s ADHD a kupou fyzických postižení.